Chci začít podnikat
Přečtěte si, co vše je potřeba k žaložení společnosti s ručením omezením nebo ohlášení živnosti.
Nevíte, jakou formu podníkání zvolit? Nevadí, od toho je tu naše porovnání těchto forem.
Porovnání S.R.O. versus OSVČ
Ručení
S.R.O.
Obecně, jak již z názvu společnosti vyplývá, ručí společníci společnosti s ručením omezeným, omezeně. Zde je rozdíl oproti fyzické osobě podnikatele, která ručí neomezeně do plné výše svých dluhů. Společníci společnosti s ručeným omezeným ručí za společnost po dobu její existence do výše svých nesplacených vkladů, a to společně a nerozdílně. To v praxi znamená, že pokud má společnost např. tři společníky a jeden ze tří nesplní vkladovou povinnost, ručí všichni do výše, v jaké nebyla splněna vkladová povinnost třetího dlužníka, i když sami dva svoji povinnost splnili. Toto ručení společníků poté zaniká zapsáním úplného splnění vkladové povinnosti do obchodního rejstříku. Sama společnost však ručí vždy za své dluhy v plné výši.
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná ručí celým svým majetkem v plné výši svých dluhů, což může být velmi riskantní. Zvláště při nejisté platební morálce je podnikatel vystaven daleko větší odpovědnosti a okolním vlivům, což může velice často vyústit v dluhovou past. Zde shledáváme výhodnější společnost s ručením omezeným.
Cena
Zatímco zřízení společnosti s ručením omezeným vyjde společníka na cca 10.000,- Kč, poplatek za vyřízení živnostenského oprávnění činí v současné době 1.000,- Kč. Důležité je podotknout, že vyřízení živnosti je možné i na konkrétní společnost, čímž ale pořizovací náklady narůstají. Do pořizovacích nákladů jsme nicméně nezapočítávali základní kapitál, který považujeme ovšem za vedlejší téměř zanedbatelnou položku, neboť společnost s ručením omezeným může být pořízena se základním kapitálem v celkové výši 1,- Kč. U živnostenského oprávnění nicméně není žádný základní kapitál potřebný. Pořizovací cena je tedy u živnostníka výhodnější než u společnosti s ručením omezeným.
Vedení účetnictví a daňová povinnost
Na úvod je nutné říci, že vedení účetnictví není to samé jako daňová povinnost. Účetnictvím se rozumí stav pohybu majetku, aktiv a pohyb závazků, pasiv. Následně se zde zohledňují celkové náklady a výnosy s tím, že předmětná společnost je povinna zveřejňovat v obchodním rejstříku vždy účetní závěrku.
S.R.O.
U společnosti s ručením omezeným odpovídá za řádné vedení účetnictví jednatel společnosti. Pokud uzná za vhodné, že účetnictví nezvládne vést řádně a s potřebnou péčí sám, může jej delegovat na jinou osobu. Poté však odpovídá za její řádný výběr. Zprostit této odpovědnosti se jednatel může, pokud prokáže, že osobě, která vede dané účetnictví, poskytl řádnou součinnost, veškeré potřebné materie a podmínky, které jsou pro řádné vedení účetnictví potřebné. Za účetnictví tedy obecně odpovídá statutární orgán společnosti, tedy jednatel, popř. jednatelé, nikoliv zakladatelé či společníci společnosti. Co se týče daňové povinnosti, je každá společnost registrována k dani z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Vyplácení zisku společníkům podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Pro ostatní daně platí téměř totožná pravidla jako u běžné fyzické osoby podnikatele s tím, že ze zisku se neplatí sociální a zdravotní pojištění. To se odvádí pouze za případné zaměstnance. Další daňová povinnost může vzniknout v případě překročení obratu 1.000.000,- Kč za rok u daně z přidané hodnoty. Dále může být společnost povinna například k silniční dani v případě užití firemních vozidel.
OSVČ
U osoby samostatně výdělečně činné je to s vedením účetnictví podstatně jednodušší. Podnikatel není povinen vést účetnictví v pravém slova smyslu, jako je tomu u společnosti s ručením omezeným, pokud se k tomu nerozhodne dobrovolně, pokud není zapsán v obchodním rejstříku a pokud jeho obrat nepřesáhne za kalendářní rok obrat ve výši 25.000.000,- Kč. Podnikatel je však povinen vést daňovou povinnosti. Je tedy nucen k vedení dani z příjmu, načež je povinen evidovat veškeré peněžní a nepeněžní příjmy v průběhu celého roku. Tato evidence je podstatně jednodušší než účetnictví obchodní korporace, neboť OSVČ do daňových přiznání uvádí počáteční a koncové stavy pohledávek, dluhů, dlouhodobého majetku a zásob. U daňového přiznání je nezbytné jej vyplnit do konce března následujícího roku. Pro výpočet daně z příjmu může použít tzv. paušální výdajové limity, které činí 80 %, nejvýše však 800.000,- Kč za rok pro řemeslné živnosti vykonávané jako samostatné činnosti. U živností volných, koncesovaných a vázaných je maximální limit 600.000,- Kč, procentuálně vyjádřeno 60 %.Pokud podnikateli přesáhne příjem 1.000.000,- Kč za posledních 12 měsíců, musí se osoba registrovat k plátcovství DPH.
Ostatní významné povinnosti
S.R.O.
Společnost s ručením omezeným má mnoho dalších povinností. Mezi takové náleží jednateli povinnost svolat nejméně jednou za rok valnou hromadu. Další takovou je správa datové schránky, kterou zřizuje automaticky po zápisu do obchodního rejstříku Ministerstvo vnitra. Další povinností s.r.o. může být oznamování příslušných změn na určité úřady atd.
OSVČ
OSVČ má povinnou účast v rámci sociálního zabezpečení, při zákonem stanovených podmínkách, dále povinnost účasti na důchodovém pojištění a povinnost platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Účast na nemocenském pojištění má OSVČ v podobě pravidelných záloh povinnou, pokud má vlastní samostatnou výdělečnou činnost. Další povinností je zápis do obchodního rejstříku, který je pro fyzické osoby podnikající dobrovolná. Tato povinnost vzniká při celkovém obratu za dvě po sobě jdoucí účetní období v částce 120.000.000,- Kč.
Zdali je výhodnější zřídit společnost s ručením omezeným či podnikat tzv. na OSVČ není možné jednoznačně určit, neboť každá činnost, každé podnikání, má svá specifika a tam, kde se OSVČ může zdát jako výhodné, může jinde být nedostačující. Každý, kdo se rozhoduje, zda podnikat jako OSVČ nebo založit společnost s ručením omezeným, by si zodpovědně měl stanovit v čem a jak chce vlastně podnikat, a z toho vyvodit výhody a nevýhody pro každou z možností a na základě toho se následně rozhodnout.
Kam dál?